Follow Friday – každý pátek na blogu zveřejním někoho/něco, co vám doporučuji zhlédnout či sledovat.
Nejdřív David, pak Hammer
Povídání začnu v osmdesátých letech, kdy jsem poprvé viděl hrát hudebníky na keytar. Takové ty klávesy na krku, nejspíš znáte od Michala Davida. Jako klavírista a klávesák jsem tím byl fascinovaný a takový nástroj chtěl. Za účelem vyluzování jiné muziky, než jakou hrál Michal David. Pak přišel rok 1992, Jan Hammer vydal svoje geniální album Beyond the Mind’s Eye (plné zvuků a motivů, které provázely první pořady TV Nova – pamatujete?) a v klipech k tomuto albu hrál na keytar, přičemž na tento klávesový nástroj hrál poměrně věrohodný zvuk elektrické kytary. Tehdy se ve mně probudila moje záliba pokoušet se na klávesách co nejvěrněji napodobit různé neklávesové hudební nástroje. Zvuk kytary hrál samozřejmě prim.
Vlastní keytar jsem si pořídil až mnohem, mnohem později, v roce 2016, ale tím napodobováním nástrojů jsem se bavil už dříve na klasických synťácích a na různých softwarových hudebních nástrojích ovládaných k počítači připojenými klávesovými nástroji.
MusicLab a možnosti jejich produktů
No a to už se dostávám k meritu věci, k firmě MusicLab, která už spoustu let vyvíjí asi nejdokonalejší softwarovou nápodobu kytar – akustických i elektrických. Můžete ovládat obrovskou spoustu parametrů, různé hráčské techniky, můžete měnit během hraní polohu trsátka, hrát stejné tóny v různých polohách na různých strunách, můžete napodobovat různé fyzikální procesy jako je flažolet nebo zpětná vazba… Můžete dokonce měnit různé techniky hry i přímo na klávesách, kdy například levou rukou mačkáte akordy, které ale neznějí, a pravou rukou ovládáte šest kláves, kde každá odpovídá jedné struně. V textu se to špatně popisuje, naučit se tímhle stylem hrát není vůbec jednoduché, ale je to rozhodně zajímavý způsob hry:
Možností jsou kvanta a programy se dají přizpůsobit na bambilion způsobů, jak na studiové nahrávání, tak i na živou hru na koncertech, kde si pro každou skladbu můžete připravit jinou kytaru včetně simulace zesilovače, efektů a reproduktoru a během hraní to poměrně pohodlně přepínat.
RealGuitar – simulace akustické kytary šesti- i dvanáctistrunné, RealStrat – simulace Stratocasteru, RealLPC – simulace Les Paul Custom, RealRick – simulace Rickenbackera a RealEight – simulace hutně znějící osmistrunné kytary.
Ukázky řeknou o schopnosti simulátorů více:
Tak tohle pro dnešní pátek jako taková malá ukázka toho, co dnes počítače v hudbě umožňují. Dnes samozřejmě existují i skvělé emulace houslí, kostelních varhan nebo dechových nástrojů, ale chtěl jsem vybrat jeden takový typický a obzvlášť povedený příklad. Myslím, že MusicLab je v tomhle opravdu daleko a vím, že řada klávesáků si pro své sólové projekty nahrála kytary sama právě tímto způsobem. Rozhodně to není tak, že by platilo „tak, a kytaristi nebudou mít co žrát,“ – mnoho skladatelů tyto nástroje používá třeba pro to, aby kytaristovi co nejvíce upřesnili, jak si provedení skladby zhruba představují.
Živá kytara bude vždy nepřekonatelná, na druhou stranu dobrý klávesák s produkty MusicLab může odvést lepší práci, než špatný kytarista.
