V roce 2019 nás opustil takřka devatenáctiletý mopsík Max, před krátkou dobou pak kříženka Britney. V naší domácnosti tak zůstali jen dva psi, nevidomý yorksheer Ben a asistenční labrador mimo službu Adrian. Dobře jsme věděli, že na dlouho to tak nezůstane a manželka bedlivě sledovala informace o mopsících k adopci.
Když jsme viděli smečku mopsic zachráněných ze slovenské množírny, bylo nám jasné, že jedné z nich zkusíme dopřát lepší zbytek života, než bylo to, co prožila dosud. U dočasné pečovatelky se ale nakonec situace vyvinula jinak. Zjistili jsme, že ve smečce jsou dvě dvouleté sestry, které jsou na sebe hodně fixované. Byly ustrašené, pořád se ještě plně psychicky nezotavily z nehezkých zážitků. Je jasné, že dva psi se z dočasné péče umisťují hůře, než nějaký solitér, navíc když oproti jiným psům ve smečce nebyly tak mazlivé.
My doma máme dostatek prostoru, neustálou možnost výběhu na poměrně velkou zahradu, bezpečné prostředí, neustálé hlídání (psi nikdy nezůstanou bez dozoru, takže nehrozí separační úzkost), no a navíc už jsou tu Ben s Adrianem, kteří jsou k ostatním psům velmi snášenliví. Takže bylo jasno a za 14 dní, když se holkám zahojily jizvy z kastrace, jsme si pro ně jeli.

Bude to běh na delší trať, holky se bojí hlavně mužů – je vidět, že je nějaký ubožák musel mlátit. Ale hned druhý den po příjezdu už se zvědavě seznamovaly se zahrádkou a okamžitě si oblíbily i svůj pelíšek, který zjevně považují za bezpečnou zónu, protože jakmile se začnou cítit nekomfortně, ihned peláší na pelíšek a očekávají klid.
Na Lucku a Elí si zvykají rychleji, se mnou bude samozřejmě navazování důvěry pomalejší, protože mluvím trochu hlubším hlasem a mám fousy. Ale to je jen otázka času.Jakmile holky pochopí, že jsou definitivně v bezpečném, klidném a přátelském prostředí, budou z nich řádné mopsí mazlivky.


Holky měly štěstí!
Ať se jim u vás dobře daří! ?